Videa Elektrika.TV

V50 §9 Na Slovensku revizní technik nepotřebuje předchozí paragrafy! Říká Ján Meravý Please read more HERE

Ano, jiná země, jiné zvyky a také třeba i jiné předpisy ... ale kdysi byla padesátka pro Slováky stejná. Ptali jsme se také zda bylo v minulosti získání kvalifikace revizního technika snazší nebo těžší. Může slovenský revizní technik, v porovnání s naší vyhláškou 50, projektovat elektrické instalace? Chtějí na Slovensku pro předání elektroinstalace provozovateli nezávislou revizi? Jak to probíhá? Proč Ján Meravý označuje začínající revizní techniky za rizikovou skupinu?

V50 §9 nezíská, kdo neprokáže znalost paragrafů nižších, říká Jaroslav Melen Please read more HERE

Pokud jednou prokážu odbornou praxi, určenou pro §9 prakticky tím, že dokladuji délku práce na elektrickém zařízení jako držitel §6, proč k následné praxi §9 musím stále prokazovat, že jsem držitelem držitelem §6? Vždyť se k §9 nelze bez §6 dostat. Ale pojďme dál. Odkud pramení obcházení práce projektanta tím, že jak to navrhnout, se většina ptá revizního technika? Jak vidí požadavky na revizi zařízení prostřednictvím cizího revizního technika? V kterých případech chápe Jaroslav vlastní revizi jako správnou a kdy naopak kontraproduktivní?

V50 §9 a §6 mají rozdílné periody přezkoušení, upozorňuje Petr Létal Please read more HERE

Konečně první důvod, proč mít k §9 ještě autonomní §6. Petr prozrazuje, na časový rozdíl mezi pravidelným pětiletým přezkoušením na TIČR a tříletým přezkoušením podle vyhl.50. Ovšem pětileté přezkušování na TIČR je přece otázkou poslední doby. A jak Petr Létal vidí náročnost přezkoušení pro revizní činnost před léty a dnes? Opravdu §9 neopravňuje projektovat a navrhovat? Co by Petr Létal na §9 změnil? A jaký má názor na posuzování bezpečnosti elektroinstalace nezávislým revizním technikem? Stále se nemohu ubránit pocitu, že se odpovědnost za provedení elektroinstalace často alibisticky přesouvá na revizního technika. Není za provedení odpovědný spíš šestkař - zhotovitel?

V50 §9 Původně, byl záměr asi že kdo §9, tak automaticky splňuje §6, uvažuje Michal Kříž Please read more HERE

Otázku, zda musí pracovník s §9 mít pro práci na elektrickém zařízení další autonomní osvědčení o §6, jsme položili i Michalu Křížovi. Byly u nás v prvopočátcích revizních techniků zkoušky této profese snazší nebo těžší? Proč je pro stavebníky první instancí pro návrh elektroinstalace revizní technik, když na to nemá podle vyhlášky 50 oprávnění jako projektant? Mělo by se v novém, plánovaném nařízení vlády, které má nahradit stávající vyhlášku 50, něco na §9 změnit? Proč se stále objevují požadavky na revizního technika nezávislého na dodavateli elektroinstalace? Odkud ta nedůvěra pramení?

V50 §9 se nesmí zařízení dotýkat, pouze porovnávat hodnoty, říká František Kosmák Please read more HERE

Proto se Františka Kosmáka ptám, zda §6,7,8 nedědí §9 automaticky ... Jsem v tomto oboru od roku 1981 a doposud jsem se nesetkal s revizním technikem, který by vykonával revizní činnost bez kvalifikace §6 jak je popisováno. Prostě §9 bez automatického $6 si nedokáži představit. Jaké jsou vědomostní rozdíly mezi §6 a §9? Tak popořadě! Mám §6 a po době určené praxe se ucházím o §9. V pořádku. Ale pokud mám mít praxi na elektrickém zařízení, konkrétního typu a napětí, logicky dovozuji, že je některý z předchozích paragrafů osoby znalé s vyšší kvalifikací dovoditelný. Tak proč mám platit znovu za dvě přezkoušení?

V50 §9 Když budu revidovat, tak nedovedu si představit, že bych zařízení nedotýkal, říká Václav Černý Please read more HERE

Nedokážu si představit, že by někdo revidoval zařízení a nesměl se ho dotknout. Je požadavek na dvě samostatná oprávnění opodstatněný? Byly v minulosti zkoušky revizního technika snazší či těžší. Přece jen byla jiná doba. Všichni víme, že je §9 určený pro revizní činnost, proč tedy slyšíme častěji "co na to řekne revizní technik“, nikoliv co na to projektant? Nebojím se říct, že jednou z anomálií je u nás vyžadovat revizního technik jiného než od dodavatele montáže. Někdo tvrdí, že za příčinou se musíme vydat to minulosti, kde byla v módě tzv. kolektivní odpovědnost. Jak je to na Plzeňsku?

JSS: Paneláky prý nejsou z železobetonu Please read more HERE

Panelové domy tyčící se v mnohých městech jako hrobečky budování socialistické vlasti nám také připomínají, že vše nemusí být vždy tak samozřejmé jak zvenčí možná vypadá. V dobách horlivé výstavby, kdy se plnily plány minimálně na 100% se naopak na určitě 100% nikdo nezabýval pospojením kovových částí takových staveb. Tato nadčasovost tehdejších norem se bohužel dnes již řešit musí. Většinou se také řeší, tedy pokud někdo přizná, že legendární "zlaté české ručičky" nebyly vždy z "mnoha karátového zlata" ...

JSS: O pospojování a spojení zemniče hromosvodu s uzemněním instalace Please read more HERE

Moje představa o kvalifikovaném odborníkovi je taková, že neříká: "to se tak dělá, norma předepisuje" ale sám ví, co jeho zásah způsobí. Pokud strávíte na střechách domů určitý čas, lidí, kteří tam instalují technologie bez důležitých souvisejících znalostí potkáváte mnoho. Proto se nezřídka objevují smluvní ujednání mobilních operátorů o provozu cizích technologií v blízkosti jejich BTS. Ovšem na rodinných domech se mohou majitelé sami rozhodnout jak svůj objekt zlikvidovat ...

JSS: O spojování kovových předmětů s hromosvodem dle ČSN 34 1390 Please read more HERE

Mnozí z nás ví, co se dokáže vyrobit na střechách domů ve spojitosti s ochranou proti blesku. Tedy přesněji, víme, co dokáže lidová tvořivost a snaha o technickou korektnost připojit k hromosvodu. Nezřídka slyšíme argumenty typu "dělám to tak dvacet let a nikdo si nestěžoval" nebo třeba "to se tak přece dělá ..." a mnoho dalších výroků. Podívejme se zpět do staré ČSN 34 1390, kde se o připojování opravdu psalo. Jedna věc je dokumentace hromosvodu a druhá je skutečnost provedení v konkrétním čase a době ...

JSS: O výpočtu dostatečné vzdálenosti podle ČSN 34 1390 Please read more HERE

Ten, kdo cestuje po oblastech, kde platila ČSN 34 1390, tak ví, že výpočet dostatečných vzdáleností zůstávalo především jako přání této normy. Dodnes se ještě můžeme setkávat s živými legendami hlásající vzdálenosti dle osobních algoritmů. Ale skutečnost, že se tato znalost prosazovala, zůstává v archívu TIČR. Opravdu u zkoušek na revizního technika musel správný postup výpočtu zaznít z úst přezkušovaného. Ale i přes tuto skutečnost vidíme na mnohých praktických realizacích často neuvěřitelné kombinace ...

JSS: O znalostní náročnosti při volbě počtu svodů Please read more HERE

Určit počet svodů hromosvodu není pouze odpovědný úkol, ale také riziko, které každý, kdo navrhuje projekt, podstupuje. Menší počet svodů, nižší cena ochrany, ochrana nedostatečná, nebo druhý extrém větší počet svodů, vyšší stupeň ochrany, ale také i vyšší cena ochrany. Jak počet svodů vztažených k 34 1390 komentuje Jan Hájek? Apropo víte, že dodavatelům aktivních hromosvodů stačí každopádně jediný svod? Je pro vás relevantní zkušenost nebo platnost fyzikálního zákona?

V50 §4 Řešili jsme v pekárně případ, kdy pomocník pekaře zemřel, vzpomíná Ján Meravý Please read more HERE

Opravdu existují subjekty, které provádí hromadná školení pracovníků, aniž by braly zřetel na konkrétní odbornost? Z praxe víme, že školení podle vyhlášky 50 jednou za tři roky jsou pro mnohé pracovníky jediným pravidelným vzděláváním. Jak vidí správná školení Ján Meravý? Ke svým tvrzením Ján Meravý přidává vlastní příběh. Pokud mám laiky, a dnes je doba, že se zaměstnávají i cizinci. Takový člověk, když není školený, tak je to postrach pro stavbu, protože on si ...

V50 §4 ... může pracovat na zařízení bez napětí, říká Josef Vozobule Please read more HERE

Ve kterém okamžiku již §4 nestačí? Kdy má takový pracovník odmítnout pracovat? Při dynamice stavebních zakázek se počty zaměstnanců hodně mění a najatí brigádníci jsou často nezbytní. Co může takový pracovník při elektroinstalacích provádět? Držitel §4 je často považován za osobu neznalou s nižší kvalifikací. Ale to nemusí být vždy skutečnost. Pokud se kolem sebe pozorně rozhlédneme, vidíme tisíce požadavků na §6, i když ho podle předešlého tvrzení nepotřebují. Proč tedy takový zájem? Další hysterií, kterou můžeme sledovat, jsou rekvalifikace příbuzných oborů. Proč tomu tak je, když celá léta byly znalosti čtyřkařů dostatečné?

V50 §4 Bude novodobá elektromontážní armáda složena z pracovníků poučených? Please read more HERE

Není žádnou ojedinělou situací, kdy na stavbách potkáme elektromontážní skupiny sestavené nejen z osob znalých, ale ze stále větší skupiny osob poučených. Pohledem vyhlášky padesát si můžeme vykroutit hlavu, ovšem má to své logické opodstatnění. Skutečných elektromontérů ubývá. Doba se změnila. Možná už není potřeba takového obrovského množství odpovědných operativců tak, jak potřeboval minulý režim ...

V50 §4 ... člověku s paragrafem 4 se dovoluje používat zkoušečku, vysvětluje překvapivě Jiří Sajner Please read more HERE

Jak se dá popsat hranice, za kterou čtyřkař už nesmí jít? V okamžiku, kdy by měl do ruky vzít zkoušečku a začal zkoušet, zda tam je či není napětí. V okamžiku, kdy začnu ověřovat napětí, vezmu do ruky zkoušečku, tak pracuji na elektrickém zařízení, které je ... Z toho, co nyní zaznělo, lze nabýt přesvědčení, že místně provozní předpis může umožnit i jinak zakázané práce. Nebo co si máme představit? Já budu majitelem firmy a pravidla si nastavím tak, že člověk může pracovat na elektrickém zařízení pod napětím s plnou parádou. I čtyřkař? Jistě! já mu to dovolím. Vyučím ho a může ...

V50 §4 bych nechal na zaměstnavateli! Říká Josef Nyklíček Please read more HERE

Paragraf 4 lze nazvat paragrafem rozporuplným. Mezi odbornou veřejností není většinová názorová shoda co s tímto paragrafem do budoucna. Josef Nyklíček objasňuje svůj pohled ... někteří prokazatelně poučení, chodili třeba do trafačky do rozvaděče, kde jsou živé části, všude. Chodili odečítat elektroměry. Dostane klíč od zařízení, otevře si ho a jde odečítat. Kdo mi zaručí, že jde jen odečítat, že tam nikoho nepustí, nenechá to ... Co vede Josefa Nyklíčka k takovému názoru?

V50 §4 Myslel jsem si, že čtyřkař je každý, kdo projde školením, říká Oldřich Morávek Please read more HERE

Pomocný pracovník u elektromontáží není hanlivým označením ale hlavní profesí je v tomto kontextu myšlen kvalifikovaný elektrotechnik. Na osoby seznámené, či poučené se často díváme jako na ty, kteří projdou školením a hotovo. Ale ono to není zase tak jednoduché. Povolat někoho na staveniště do blízkosti elektrického zařízení je již odpovědným krokem. Existuje mýtus který šíří domněnku sejmutí odpovědnosti zadatavatele práce tim, že pracovník stvrdí svým podpisem nezbytné proškolení. Do jisté míry je to pravdou, ovšem nesmíme zapomínat na slůvko "prokazatelně" ...

V50 §4 ... musí vědět, kdy dost, říká Petr Létal Please read more HERE

Elektromontážní práce nejsou jen o odborném zapojování! Než dojde k této činnosti je nutné mnoho předchozích úkonů. A ty nemusí být nutně vykonány kvalifikovaným elektrotechnikem. Z toho důvodu ve velkých elektromontážních organizacích nacházeli uplatnění zámečníci, natěrači, svářeči nebo i zedníci. Ovšem málokoho by z těchto "vedlejších" profesí napadlo pracovat na elektrickém zařízení jinak, než bylo určeno. Přes to, pracovník s paragrafem čtyři může provádět mnoho, pro elektrikáře, užitečných prací. Koneckonců řízená symbióza prací je základem tržního úspěchu ...

V50 §4 ... může být někdo odečítající údaje ze zařízení, říká Michal Kříž Please read more HERE

Kde je hranice, za které pracovník s §4 už nesmí jít? V naší praxi vidíme zcela běžně osoby kvalifikované tímto paragrafem pracovat na soukromých elektrických zařízeních. Mohou si to dovolit v pracovněprávním vztahu také? Co například, pokud taková osoba poučená sama zhotoví prodlužovací přívod? Pokud někdo tvrdí, že si ho nechá zkontrolovat oprávněnou osobou, často zapomíná, že čas takové osoby také něco stojí. Tímto pohledem je zřejmé, že práce na elektrickém zařízení osobou znalou je nejen bezpečnější, ale často i mnohonásobně levnější ...

V50 Práci §4 u nás zvládá elita národa, §8! Říká František Kosmák Please read more HERE

Staveniště továrny, mezi objekty se mísí hloučky mnoha pracovníků, mnoha firem, mnoha profesí. Vzájemná důvěra mezi cizími lidmi se omezuje na základní pravidla na pracovišti a znalost svého poslání. A co bychom měli čekat od pomocného dělníka v elektrotechnice? Jeho obecné znalosti mohou být na vysoké úrovni, ovšem my od něj očekáváme ty, které se vztahují na vykonávanou činnost. Co odborného by měl znát takový pracovník? Dnes a denně vidíme na stavbách zahraniční elektrikáře pracující pod taktovkou českého sedmičkáře, ovšem pouze jako pracovníky poučené. Je tohle model, který opravdu potřebujeme?