Videa Elektrika.TV

KOPOSline#11: Prodlužovací trn víčka krabice Please read more HERE

KOPOSline#11: Prodlužovací trn víčka krabice Ten, kdo se zabývá domovními elektroinstalacemi v praxi potvrdí, že při finalizaci stavby se často objeví "utopená" krabice. Krabice, která je tak hluboko, že potřebný trn krycího víčka je krátký. V minulosti bylo rychlým řešením zapálit plamen, nahřát trn a potáhnout jej. Taková manipulace s materiálem je dnes nejen vyloučena nejen pohledem na záruční podmínky, ale i technicky je již nemožná. Výrobce podomítkových krabic pro tento účel dodává na trh oficiální řešení prostřednictvím prodlužovacího ...

Prázdinová výstava Sonepar v tropech, ale přece! Please read more HERE

Letní tropy přišly v závěru prázdnin zrovna, když se konal letošní ročník populární a tradiční elektrotechnické výstavy velkoobchodu Sonepar. Kupodivu žádná zásadní změna v návštěvnosti se nekonala. Setkali jsme se s přáteli z celé republiky. S mnohými jsme počítali, někteří překvapili. A tak druhá letošní sezóna začala již o prázdninách. Pokud máme popsat informační výtěžnost této události, pak se odpočívalo až doma.

Mirek Pakr, moderátor Elektrika.TV Please read more HERE

 

Miroslav Minařík, obsahové zaměření Elektrika.TV Please read more HERE

 

Stanislav Cieslar, moderátor Elektrika.TV Please read more HERE

 

Marek Zahradníček, moderátor Elektrika.TV Please read more HERE

 

Softwarové firmy zamíří na MSV jako kdysi na INVEX Please read more HERE

O přípravách projektu Digitální továrna 2.0 jsme hovořili také s Jiřím Holoubkem. Tentokrát v našem brněnském studiu. O novém veletržním projektu se začíná již psát i v obecných médiích. U nás, jak je již zvykem, rozebíráme obecné pojmy do technických podrobností. Proč se o digitalizaci stále mluví především v souvislosti se Strojírenským veletrhem Brně? Proč není MSV už především o mechanických částech strojů? Kam se rozplynul legendární INVEX když dnes, v době tak vysoké poptávky programátorů je téma software v průmyslu tak "horkým bramborem"?

V50 §9 Paragrafy nejsou vázané zásluhami, říká Josef Vozobule Please read more HERE

Asi zklameme staromilce tvrdící, že před každým vyšším paragrafem musí předcházet paragraf nižší. Pro profesní řadu po paragraf 9 je startovací metou paragraf 6. Z uvedené reportáže nepřímo vyplývá, že i pro revizního technika je nutný paragraf 6, ale proto aby mohl mít příslušnou praxi na elektrickém zařízení. Proto je naprosto bezpředmětné a zbytečné uvádět držiteli paragrafu 9 i paragrafy nižší. Stačí proto jediný argument. TIČR neuděli patagraf 9 bez předchozí kontroly držení paragrafu 6. To provede jednou, než paragraf 9 udělí. Pak už je to zbytečné uvádět.

V50 §9 Bez dokumentace nerevidovat! Upozorňuje Alexej Satinský Please read more HERE

Proč se pořád žádá po revizních technicích řešení? Tedy místo toho, aby se k tomu používala profese projektanta? Odkud pramení dualita paragrafů 6 a 9 naznačuje svou úvahou právě Alexej. Co myslíte, byla nějaká doba pro přezkoušení §9 snazší nebo těžší? A neovlivnila nějak náročnost zkoušek například příchozí nezávaznost českých technických norem díky zákonu 22 z roku 1997? Alexeji Satinskému prošlo rukama mnoho revizních techniků. Jaké typy zná a jaké je jeho doporučení všem novým?

V50 §9 Revizák je na tom jako projektant, říká Josef Nyklíček Please read more HERE

Při natáčení seriálu nás také zajímaly zásadní rozdíly mezi projektantem a revizním technikem. A z velké části odpovědí bylo řečeno, že projektant neumí měřit, protože nemusí měřit! Měřit projektant také musí. A je takových potřebných měření více? Ptám se proto, že bych chtěl vidět, jak má vypadat projektantovo seriózní vybavení měřicími přístroji. Jak se Josef Nyklíček dívá na časté požadavky projekční práce vyžadované po revizních technicích? Jaké vědomosti jsou požadovány při přezkoušení na §6 proti §9?

V50 §9 Vnímám revizáky a projektanty jako pomyslný vrchol elektrotechnické pyramidy, říká Oldřich Morávek Please read more HERE

Získání §9 je sice podmíněno předchozím §6 což je logické, ovšem proč se někde následně pro udržování §9 stále vyžaduje ještě osvědčení podle §6 doposud nikdo neobjasnil. V továrnách na revizní zprávy to prý funguje principem několika devítkářů v terénu sbírající technická fakta a měření. Ta odesílají na centrálu proškolené osobě která data sestaví a předpřipraví revizní zprávu. Ovšem zmiňovaná továrna na revize nemá žádná právní nebo technická pochybení. A přece jen jde u nás o renomovanou značku. Dovedeš si to představit ve své praxi? Prozatím nejlépe popisovaný pracovní vztah mezi revizním technikem a projektantem uvedl Oldřich Morávek zde! Jak se vypořádat s požadavkem kdy se chce aby revizní technik suploval práci projektanta? Měl by revizní technik být na dodavateli elektroinstalace nezávislý?

V50 §9 Na Slovensku revizní technik nepotřebuje předchozí paragrafy! Říká Ján Meravý Please read more HERE

Ano, jiná země, jiné zvyky a také třeba i jiné předpisy ... ale kdysi byla padesátka pro Slováky stejná. Ptali jsme se také zda bylo v minulosti získání kvalifikace revizního technika snazší nebo těžší. Může slovenský revizní technik, v porovnání s naší vyhláškou 50, projektovat elektrické instalace? Chtějí na Slovensku pro předání elektroinstalace provozovateli nezávislou revizi? Jak to probíhá? Proč Ján Meravý označuje začínající revizní techniky za rizikovou skupinu?

V50 §9 nezíská, kdo neprokáže znalost paragrafů nižších, říká Jaroslav Melen Please read more HERE

Pokud jednou prokážu odbornou praxi, určenou pro §9 prakticky tím, že dokladuji délku práce na elektrickém zařízení jako držitel §6, proč k následné praxi §9 musím stále prokazovat, že jsem držitelem držitelem §6? Vždyť se k §9 nelze bez §6 dostat. Ale pojďme dál. Odkud pramení obcházení práce projektanta tím, že jak to navrhnout, se většina ptá revizního technika? Jak vidí požadavky na revizi zařízení prostřednictvím cizího revizního technika? V kterých případech chápe Jaroslav vlastní revizi jako správnou a kdy naopak kontraproduktivní?

V50 §9 a §6 mají rozdílné periody přezkoušení, upozorňuje Petr Létal Please read more HERE

Konečně první důvod, proč mít k §9 ještě autonomní §6. Petr prozrazuje, na časový rozdíl mezi pravidelným pětiletým přezkoušením na TIČR a tříletým přezkoušením podle vyhl.50. Ovšem pětileté přezkušování na TIČR je přece otázkou poslední doby. A jak Petr Létal vidí náročnost přezkoušení pro revizní činnost před léty a dnes? Opravdu §9 neopravňuje projektovat a navrhovat? Co by Petr Létal na §9 změnil? A jaký má názor na posuzování bezpečnosti elektroinstalace nezávislým revizním technikem? Stále se nemohu ubránit pocitu, že se odpovědnost za provedení elektroinstalace často alibisticky přesouvá na revizního technika. Není za provedení odpovědný spíš šestkař - zhotovitel?

V50 §9 Původně, byl záměr asi že kdo §9, tak automaticky splňuje §6, uvažuje Michal Kříž Please read more HERE

Otázku, zda musí pracovník s §9 mít pro práci na elektrickém zařízení další autonomní osvědčení o §6, jsme položili i Michalu Křížovi. Byly u nás v prvopočátcích revizních techniků zkoušky této profese snazší nebo těžší? Proč je pro stavebníky první instancí pro návrh elektroinstalace revizní technik, když na to nemá podle vyhlášky 50 oprávnění jako projektant? Mělo by se v novém, plánovaném nařízení vlády, které má nahradit stávající vyhlášku 50, něco na §9 změnit? Proč se stále objevují požadavky na revizního technika nezávislého na dodavateli elektroinstalace? Odkud ta nedůvěra pramení?

V50 §9 se nesmí zařízení dotýkat, pouze porovnávat hodnoty, říká František Kosmák Please read more HERE

Proto se Františka Kosmáka ptám, zda §6,7,8 nedědí §9 automaticky ... Jsem v tomto oboru od roku 1981 a doposud jsem se nesetkal s revizním technikem, který by vykonával revizní činnost bez kvalifikace §6 jak je popisováno. Prostě §9 bez automatického $6 si nedokáži představit. Jaké jsou vědomostní rozdíly mezi §6 a §9? Tak popořadě! Mám §6 a po době určené praxe se ucházím o §9. V pořádku. Ale pokud mám mít praxi na elektrickém zařízení, konkrétního typu a napětí, logicky dovozuji, že je některý z předchozích paragrafů osoby znalé s vyšší kvalifikací dovoditelný. Tak proč mám platit znovu za dvě přezkoušení?

V50 §9 Když budu revidovat, tak nedovedu si představit, že bych zařízení nedotýkal, říká Václav Černý Please read more HERE

Nedokážu si představit, že by někdo revidoval zařízení a nesměl se ho dotknout. Je požadavek na dvě samostatná oprávnění opodstatněný? Byly v minulosti zkoušky revizního technika snazší či těžší. Přece jen byla jiná doba. Všichni víme, že je §9 určený pro revizní činnost, proč tedy slyšíme častěji "co na to řekne revizní technik“, nikoliv co na to projektant? Nebojím se říct, že jednou z anomálií je u nás vyžadovat revizního technik jiného než od dodavatele montáže. Někdo tvrdí, že za příčinou se musíme vydat to minulosti, kde byla v módě tzv. kolektivní odpovědnost. Jak je to na Plzeňsku?

JSS: Paneláky prý nejsou z železobetonu Please read more HERE

Panelové domy tyčící se v mnohých městech jako hrobečky budování socialistické vlasti nám také připomínají, že vše nemusí být vždy tak samozřejmé jak zvenčí možná vypadá. V dobách horlivé výstavby, kdy se plnily plány minimálně na 100% se naopak na určitě 100% nikdo nezabýval pospojením kovových částí takových staveb. Tato nadčasovost tehdejších norem se bohužel dnes již řešit musí. Většinou se také řeší, tedy pokud někdo přizná, že legendární "zlaté české ručičky" nebyly vždy z "mnoha karátového zlata" ...

JSS: O pospojování a spojení zemniče hromosvodu s uzemněním instalace Please read more HERE

Moje představa o kvalifikovaném odborníkovi je taková, že neříká: "to se tak dělá, norma předepisuje" ale sám ví, co jeho zásah způsobí. Pokud strávíte na střechách domů určitý čas, lidí, kteří tam instalují technologie bez důležitých souvisejících znalostí potkáváte mnoho. Proto se nezřídka objevují smluvní ujednání mobilních operátorů o provozu cizích technologií v blízkosti jejich BTS. Ovšem na rodinných domech se mohou majitelé sami rozhodnout jak svůj objekt zlikvidovat ...

JSS: O spojování kovových předmětů s hromosvodem dle ČSN 34 1390 Please read more HERE

Mnozí z nás ví, co se dokáže vyrobit na střechách domů ve spojitosti s ochranou proti blesku. Tedy přesněji, víme, co dokáže lidová tvořivost a snaha o technickou korektnost připojit k hromosvodu. Nezřídka slyšíme argumenty typu "dělám to tak dvacet let a nikdo si nestěžoval" nebo třeba "to se tak přece dělá ..." a mnoho dalších výroků. Podívejme se zpět do staré ČSN 34 1390, kde se o připojování opravdu psalo. Jedna věc je dokumentace hromosvodu a druhá je skutečnost provedení v konkrétním čase a době ...