Videa Elektrika.TV

Kam zmizel časopis ELEKTRO a proč Please read more HERE

Tomáš Měřínský zachránil před likvidací časopis Světlo a přihlížel zániku ELEKTRA, nejpropracovanějšího titulu své generace. V rozhovoru mluví o tom, proč odborné časopisy stále přežívají, kdo do nich dnes píše, kde je hranice mezi odborným textem a PR. A co se stane s obsahem až nastoupí Ai.

Hromosvodář, být, či nebýt ... Please read more HERE

Hromosvod není jen drát na střeše a svorka v zemi. Ochrana před bleskem stojí hlavně na správném rozhodnutí, ověřeném postupu a pochopení rizika. Jenže co když největší problém není neznalost, ale sebejistota bez důkazu? V době, kdy se rady berou z diskusí i umělé inteligence, musí hromosvodář poznat rozdíl mezi normou, fyzikou a dojmem. Odpovědnost nezačíná montáží, ale schopností říct: tohle vím, tohle ověřím a tohle musím konzultovat.

Sprchovat se za bouřky nebo ne? Please read more HERE

Jan Hájek by v domě s aktivním hromosvodem spal klidně, ale ne pod střechou. Zdeněk Rous by se za bouřky v cizím domě nesprchoval, dokud by neznal skutečné provedení pospojování. Obě odpovědi nejsou anekdoty, jsou to řemeslné reflexy lidí, kteří vědí, kudy proud poteče, když se mu dá příležitost. Článek připomíná, co dělá z technika technika. Ne to, že vidí katastrofu, ale že si umí představit cestu poruchy dřív, než k ní dojde.

Jiří Kutáč nebo Jan Hájek Please read more HERE

Nejde o žebříček, ale o souhru. Jan Hájek a Jiří Kutáč na pozadí dokazují, že odbornost v elektrotechnice nestojí jen na normách, výpočtech a výrobcích, ale i na schopnosti předat smysl celé ochrany před přepětím a bleskem. Proč tahle dvojice funguje tak dlouho? Protože jeden drží odbornou hloubku a druhý ji umí převést do řeči, které rozumí projektant, technik i elektrikář v terénu. Nejde tak jen o značku na přístroji, ale o důvěru postavenou na lidech, kteří vědí, co říkají.

Kovová krabice KPK pro požárně odolné rozvody Please read more HERE

KOPOS uvádí kovové elektroinstalační krabice KPK pro vedení obvodů, které mají zůstat funkční i při požáru až 90 minut. Vyrábějí se ve třech velikostech 125, 200 a 250 a díky kovovému tělu mají třídu reakce na oheň A1, tedy nehořlavý materiál. Krabice jsou osazeny bezhalogenovými plastovými průchodkami a lze je vybavit keramickými svorkami pro ...

Hlášky o Elektrické spojce 2026 Please read more HERE

 

Přicházíme na stánek HAGER při Light+Building 2026 Please read more HERE

Na veletrhu téměř vždy svítí novinky, ale pro nás v praxi rozhoduje to, co po montáži zůstane schované ve zdi. Přeznačená řada, nový rámeček nebo wallbox vypadají dobře na stánku, jenže elektrikář nakonec řeší krabici, svorky, návaznost a servis. Co je platné, že technika působí chytře slovy promotéra, když se za pár let špatně opravuje nebo přestane pasovat? Právě tady se láme rozdíl mezi efektem a skutečně použitelným řešením. A právě sem míří i začátek naší návštěvy veletrhu s Janem Fraňkem ...

O svorkovnici 2216 WAGO u výrobce stožárů VO Please read more HERE

Nová svorkovnice se ve stožáru neobhájí katalogem, ale až rukama lidí, kteří ji denně montují a servisují. Reportáž z VYSTO v Šakvicích proto neřeší reklamu, ale tvrdou zkoušku praxí. Sedí uchycení, je na vodiče vidět a dá se uvnitř stožáru vůbec rozumně pracovat? Obstojí čelní, beznástrojové připojení tam, kde je málo místa a každé zdržení bolí? Výrobce stožárů, specialista WAGO i správce veřejného osvětlení mluví hlavně o přístupu, kompatibilitě a údržbě spoje. Právě tady se ukazuje, že malý prvek může rozhodnout o rychlosti montáže i klidu při revizi. Je tahle změna opravdu krok k jednodušší a spolehlivější instalaci?

Krátký audio výběr z přednášky Ai v elektrotechnice (2026/1) Please read more HERE

 

Light + Building 2026 Please read more HERE

 

Jan Hübner o koupelnách a ČSN 33 2000-7-701 ed.3 Please read more HERE

Od 1. 6. 2025 platí ČSN 33 2000-7-701 ed.3 a v koupelnách zpřesňuje, kde ještě „končí“ sprcha a kde už začíná běžná instalace. Jak daleko se vám v praxi rozleje zóna, když má sprcha hadici a závěs není pevná překážka? Nově se řeší i vedení ve zdi až do hloubky 6 cm, takže kabel pár centimetrů pod obkladem už často znamená chránič. Co to udělá s opravou staré ...

Co dělat při mimořádné události ... Please read more HERE

Jednat při mimořádné události znamená nejdřív se „odpojit“ od rizika, rychle vyhodnotit stav a zvolit jednoduchý postup. Tísňové volání je řídicí obvod celé akce: začněte přesnou lokalizací a stručným popisem děje. Komu volat a co přesně říct, aby operátor správně nasadil složky IZS? Přednáška kpt. Radka Volného z HZS ČR srozumitelně popisuje chování lidí, typické poruchy rozhodování a zásady spolupráce. Učí, kdy zasáhnout, kdy jen zajistit místo a neohrozit sebe ani okolí. Co čekat po příjezdu hasičů, záchranky a policie?

Normy pro ochranu před účinky tepla Please read more HERE

Přednáška popisuje chystanou změnu ČSN 33 2000-4-42 a širší nasazení AFDD. Nejde o seznam povinností, ale o logiku prevence požáru z poruchových oblouků, které jistič ani chránič často nezachytí. Kde má mít AFDD přednost—v ložnicích, hůře evakuovatelných objektech či tam, kde jsou velké následky požáru? Zaznělo, že oblouk vzniká postupně z uvolněných spojů, poškození izolace a dlouhodobého tepla. AFDD sleduje tvar proudu i vysoké frekvence v koncových obvodech, rozliší poruchu od běžného provozu a pomůže cíleně navrhnout bezpečnější instalaci.

Elektrická spojka 2025 REVIEW Please read more HERE

Elektrická spojka je víkendový sraz kamarádů, kde se potkává praxe bez marketingu a obchodu. Neměříme KPI ani lajky, zajímá nás funkční zapojení, bezpečná montáž a čistá revize. Chcete slyšet, co opravdu fungovalo, co shořelo a proč se to příště zapojí líp? Program je jen rámec, hlavní jsou kroužky debat, které se přelévají jako proud mezi uzly Kirchhoffova zákona. Každý přináší svou zkušenost, poruchu, fígl do svorkovnice i postup, co šetří čas a neohýbá normy. Nechcete si jednou za rok srovnat realitu s lidmi, kteří denně drží fázovku?

Cesta Jana Hájka k hromosvodům Please read more HERE

Příběh ukazuje, že vstup do oblasti ochrany před bleskem často začíná v praxi u hromosvodů, svodů a uzemnění, ne jen v učebnici. Zpočátku pomohla improvizace, mentoři a první "nalejvárna", která přeložila jevy do srozumitelné řeči. Proč ale bez historie nevíme, proč dnes vedeme vodiče tak a děláme vyrovnání potenciálů právě takto? Staré spisy dávají kontext k normám, vysvětlují vznik pravidel a varují před dávno popsanými chybami. Kdo propojí praxi, normy a dějiny, není jen vykonavatel předpisů, rozumí, jak ochrana před bleskem skutečně funguje.

BLITZDUCTORconnect (BCO) universální svodič blesku a přepětí Please read more HERE

... jak navrhnout ochranu nabíjecích stanic pro elektromobily v soukromém i veřejném prostředí. Opíráme se o normy, volbu svodiče přepětí podle délky vedení a přehlednou montáž s místním uzemněním. Proč platí pravidlo 10 metrů a kdy doplnit další stupeň blíž k zátěži? Popisujeme kombinované přístroje s integrovaným předjištěním pro hlavní rozvaděč a řešení pro podružné obvody. Nezapomínáme na ochranu datové linky ethernet a rozhraní řídicích sběrnic. Jak konkrétně zvolit stupně T1, T2 a T3 pro wallbox a pro (polo)veřejný stojan?

Personál podle ČSN EN 50110 ed.4 Please read more HERE

Norma používá pojem "personál" jako souhrn osob vykonávajících činnost na elektrické instalaci. Role rozlišují osobu znalou, osobu poučenou a laika a také správce instalace, řídícího provozu a vedoucího práce. Kdo u vás formálně určuje tyto role a jejich rozsah odpovědnosti? Vedoucí práce musí před zahájením i během činnosti vyhodnotit rozumně předvídatelná rizika a zajistit bezpečnostní opatření. Supervize ověřuje skutečné dovednosti, uděluje povolení k práci a vyžaduje písemné pověření při delegování správy zařízení. Máte pro každé pracoviště jasně určeného řídícího provozu a potvrzené porozumění pokynům pracovníků?

Opravy a ČSN EN 50110 ed.4 Please read more HERE

Při opravě elektroinstalace nestačí jen vyměnit vadný prvek. Jakmile osadíš nový jistič, proudový chránič nebo motor, musíš měřením ověřit bezpečnost celé části instalace. V tu chvíli přebíráš roli malého revizního technika. Nestačí spoléhat, že nový přístroj je v pořádku z výroby. Musíš změřit impedanci poruchové smyčky, aby ...

Petr Létal o práci pod napětím Please read more HERE

Petr Létal o práci pod napětím. Bezpečná práce na elektrickém zařízení začíná odpojením a držením se mimo dosah živých částí. Práce pod napětím je výjimka s vysokým rizikem, protože nebezpečí není vidět a zařízení vypadá stejně jako bez napětí. Opravdu chcete spoléhat na odhad, když rozdíl poznáte až dotykem? Nejčastěji selže rutina. Spěch, nejistá ruka, slabý výcvik a hrozba zkratu či elektrického oblouku. Nutný je jasný postup, výcvik, vhodné nástroje a ochranné prostředky; práce musí být řízená. Jste připraveni změnit režim, když na zařízení zůstává napětí, a jednat jen s jistotou úkonu?

Na co pamatovat při výběru voltmetru Please read more HERE

Na co pamatovat při výběru voltmetru? Při měření v elektroinstalaci může být problém přímo v měřicím přístroji. Pokud je uvnitř například kondenzátor, který nevydrží napětí nebo přepětí, může se při měření poškodit, otevřít a přístroj se může v ruce zapálit. To je reálné riziko hlavně při práci v rozvaděči, kde jsou vysoké ...